Rytířský sál
Písecký královský hrad byl vybudován Písecko – Zvíkovskou stavební hutí za panování krále Přemysla Otakara II. (1253-1278), nelze ovšem vyloučit že počátek jeho výstavby náleží ještě do konce panování Přemyslova otce krále Václava I. (1230-1253). Na hradě pobýval nejen Přemysl Otakar II., ale mimo jiné také Karel IV. a jeho syn Václav IV. Z celého hradního areálu se v západním křídle čtyřkřídlého paláce dochoval jediný sál, dnes označovaný jako Rytířský.
Obdélná prostora mírně asymetrického půdorysu je 18,5 metru dlouhá, 7 metrů široká a téměř 6,5 metru vysoká, sklenutá třemi poli žebrové křížové klenby a osvětlená třemi hrotitými okny. Sál je jednou z mála intaktně dochovaných staveb tohoto druhu z období velkých přemyslovských králů; písecký hrad samotný pak náleží k nejlépe zachovaným a prozkoumaným „městským“ hradům. O nejstarší výzdobě sálu postrádáme bližší informace. V roce 1479, pravděpodobně při příležitosti krajského sjezdu šlechty, byly jeho stěny pokryty řadou maleb s náměty Ukřižování a Klanění sv. Tří králů, s vedutou města Písku doprovázenou turnajovou scénou a s výjevem dobývání města. Vymalována zde byla také erbovní galerie čítající 32 znaků a figury evropských panovníků.
V době vlády posledních Přemyslovců patřil Písek k předním městům v království, velký význam si město udrželo i za vlády Lucemburků. Rytířský sál je nejreprezentativnější prostorou hradu a ukazuje jeho význam jako královského sídla. Jeho stěny byly v 15. století, tedy až hrad přestal sloužit jako královská rezidence, vyzdobeny freskovou výmalbou, jejíž současná podoba je výsledkem restaurátorského zásahu z roku 1902. Nad velkým portálem, který sloužil jako hlavní vstup do místnosti je namalovaná bílá devíza s nápisem, která oznamuje, že místnost byla vymalována v roce 1479.
Jednou z možných událostí, ke které se mohla výmalba sálu vztahovat byla diplomatické cesta Zdeňka Lva z Rožmitálu, který na popud krále Jiřího z Poděbrad, v letech 1465-1467, vedl poselstvo do západních zemí. Tomu by nasvědčoval i výjev rytířských her, kterých se poselstvo na cestě zúčastnilo. Další interpretace výzdoby sálu je spojována s různými zemskými sjezdy. Například písecký sjezd z roku 1471 nebo sjezd v Plzni v roce 1474, kde se sešli zástupci Píseckého, Plzeňského a Podbrdského kraje, nebo sjezd v roce 1478, kdy došlo ke smíření mezi Vladislavem II. Jagellonským a Matyášem Korvínem.
V hlavní ose sálu na jižní stěně se měla nacházet postava panovníka, pravděpodobně Vladislava II. Jagelonského, sedícího na arkádovém trůně obklopeného znaky českých zemí. Tato část výzdoby je značně poničena.
Na západní stěně na ni navazují postavy panovníků v nadživotní velikosti, mezi nimi Ladislav Pohrobek, Kazimír Veliký a Jiří z Poděbrad a francouzský král Karel VII.
Na východní straně výzdoba začíná dvěma výjevy s církevní tématikou. Jako první je freska Klanění tří králů. Nad původním hlavním vchodem do sálu je scéna s motivem Kalvárie s patrony české země sv. Václavem a sv. Vojtěchem a erby donátorů. Ve třetím poli východní stěny je vyobrazena turnajová scéna před městem a tribunami s diváky. Nad turnajem je v pozadí umístěno město na obou březích řeky, spojené mostem, se sedmi oblouky, zakončeným věžemi. Podle znázorněného mostu a několika identifikovatelných budov je to Písek.
Na severní stěně nad vchodem do sálu je bitevní scéna, nejspíše se jedná o bitvu o město. Kterou událost freska zobrazuje, není jisté. Nejzajímavějším vysvětlením je, že je zde zobrazeno dobývání Bělehradu roku 1456, kdy křesťanští obhájci výpadem ubránili město proti tureckému sultánovi Mehmetu II. Že by se mohlo jednat o toto město napovídá i hornatá krajina a řeka Dunaj, která městem protéká a dělí jej na dva břehy.
Na východní, jižní a částečně i západní stěně sálu je vymalován i soubor 32 erbů. Pás erbů začíná pod obrazem Kalvárie a končí v prvním poli západní stěny. Erby jsou jednoduché, dole okrouhlé bez jakýchkoliv příkras a nad nimi jsou umístěny nápisové pásky. Znaky patřily předním českým rodům, převážně panským s výjimkou pěti rytířských, jejichž jména jsou v dnešní době čitelná pouze z části a u některých se nápis vůbec nedochoval. Znaky nejvýznamnějších rodů, které zastávali nejvyšší zemské a dvorské úřady, byly umístěny na jižní stěně, blízko trůnícího krále. Další erby patřily rodům, které zastávaly nižší zemské úřady a některé z nich měly své statky na Prácheňsku.
Digitální model sálu poslouží k zpřístupnění motivů jednotlivých maleb návštěvníkům a výhledově také k prezentaci zaniklých stavebních detailů.