3D modely exponátů Prácheňského muzea v Písku
Písecké muzeum vzniklo v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky sem.
V té době byl jeho ředitelem prof. August Sedláček, věhlasný historik, autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Ten nejen řídil muzeum, ale též v jeho rámci uspořádal městský archiv, z něhož vytěžil fakta pro své Dějiny královského krajského města nad Otavou.
V roce 1984 oslavilo muzeum první století své existence. Již tehdy bylo považováno za nejúspěšnější okresní muzeum v rámci Jihočeského kraje – v žebříčku hodnocení krajského muzea obsazovalo pravidelně první místo. Výbor při Radě Evropy ocenil v roce 1996 Prácheňské muzeum v Písku čestnou cenou “Evropské muzeum roku”.
V muzeu dnes pracují podle odbornosti archeolog, historik středověku, historik novověkých dějin, historik kulturních dějin, etnograf, zoolog, mineralog, konzervátor, restaurátor a fotografka. Pracovníci muzea provádějí celou řadu činností a pečují o sbírkový fond, jenž přesahuje přes sto tisíc položek.
Na této stránce si můžete z blízka prohlédnout 3D modely několika málo vybraných předmětů z našich sbírek.
Dlažba Rytířského sálu
Písecký hrad prošel etapou staleté netečnosti a během 18. a 19. stol. byl postupně využíván jako pivovar, sladovna či vojenské skladiště. Během této doby samozřejmě utrpěla, či definitivně vzala za své, celá řada hodnotných stavebních prvků. Až na přelomu 19. a 20. století se dochované torzo pod dohledem konzervátora Augusta Sedláčka dočkalo rekonstrukce, která se pokusila stavebně rehabilitovat západní palácové křídlo a navrátit důstojnost tzv. Rytířskému sálu. Během těchto oprav byly na podlahu sálu umístěny repliky dlaždic, které byly nalezeny buď přímo na hradě anebo na blízkém Zvíkově.
I během pozdějších archeologických výzkumů se přímo v píseckém hradním areálu podařilo nalézt dlaždice, o kterých můžeme tvrdit, že byly ozdobou sálu v gotických časech. Tyto originály s motivy dubových listů, přemyslovské orlice či gryfů byly digitálně modelovány s cílem představit návštěvníkům sál v jeho původní podobě.
Kachle
Hrad Landštejn, pozůstalost prof. Durdíka, pozdně gotický kachel s motivem "Lva mezi stromy".
Ikonografie tohoto kachle má přímou vazbu na motiv “lva spícího s otevřenýma očima” a odkazuje nás k alegorickému připodobnění Krista. Ve fragmentu byl tento kachel nalezen v severním křídle hradu Písek. Původ tohoto motivu je vázán na tzv. podunajskou skupinu kachlů, mezi nejvýznamnější reprezentanty tohoto okruhu patří například nález z hradu Budy, Budapešť. Zde známe i skvostné glazované exempláře, na území jižních Čech zatím objeveny pouze exempláře ze sekundárních otisků.
Hrad Landštejn, pozůstalost prof. Durdíka, pozdně gotický kachel s motivem "Gryfa".
Ikonografie tohoto kachle se opět váže k biblickým tématům. Ve fragmentu je tento kachel znám z hradu Zvíkova. V jednodušším provedení bez bordury je tento kachel dokumentován v nálezech z města Českých Budějovic. Také tento kachel patří do okruhu tzv. podunajské skupiny kachlů a jeho výskyt se váže na sídla aristokracie, případně bohatého měšťanstva.
Pečetidla
Mosazné kulaté pečetidlo s dřevěnou osmihrannou bohatě profilovanou rukojetí ukončenou železným kroužkem.
Text: “Pecet cechowni . mistruw . rzemesla . pekarzskeho . mlinarz / keho mp 1630”.
Uprostřed v erbu pod korunkou znaky pekařského a mlynářského řemesla: dva preclíky, mlýnské kolo bez loukotí, dva pecny chleba a další neidentifikovatelné znaky. Zejména text poškozen. Rozměry: Průměr 4 cm, výška 15,5 cm.
Kulaté mosazné pečetidlo s vysokým železným nástavcem a vyřezávanou rukojetí.
Text: “MAURER . U: ZIMERLEIT . U: STEINMIZ: ZUNFT . S: MARK . PROTIWIN 1792.”
Uprostřed pak ve třech kružnicích znaky jednotlivých cechů. Průměr 41 mm, výška 15,5 cm.
Hlavičky loutek z dílny Mikoláše Sychrovského
Autorem obou je legendární výrobce loutek z Mirotic a kmotr Mikoláše Alše Mikoláš Sychrovský.
Hlavička kašpárka s pohyblivou dolní čelistí, s hnědými vlasy, knírem a kozí bradkou, na hlavě červená čepice, výška 9 cm.
Hlavička marionety řezaná z lipového dřeva, s hnědými vlasy, knírem a kozí bradkou a orlím nosem, výška 11,5 cm.
Revolver
Šestiranný bubínkový revolver vyrobil písecký puškař Emil Eggert. Jde o starší typ, hlaveň sedmihranná, rukojeť s dřevěnými střenkami, na levé straně zdobená rybinou. Kovové součásti byly značně poškozeny korozí. Na rámu rukojeti je švabachem psaný nečitelný monogram. Muzeu předmět roku 1972 daroval písecký kroužek přátel starých zbraní.
